Ivan Jablonský, Václav Šašek - Pěstování hub ve velkém i malém

Ivan Jablonský, Václav Šašek - Pěstování hub ve velkém i malém

Jsou dva druhy pěstitelů hub. Jedni, kteří se pěstováním zabývají (nebo hodlají zabývat) profesionálně. Ti od knížky o pěstování hub očekávají podrobný návod k pěstování, informace o posledních novinkách v oboru, podrobnosti týkající se technologie i ekonomiky pěstování. Druzí, pro něž je pěstování hub pouze koníčkem a určitou výzvou k prověření jejich míry zaujetí, znalostí a schopností, zase předpokládají, že knížka jim poskytne informace o co největším počtu druhů hub, které se ve světě pěstují, a rady, jak alespoň některé z těchto hub pěstovat v našich podmínkách. Je naší snahou uspokojit obě skupiny čtenářů. Protože u nás v současné době jako ekonomicky výnosné připadá pouze pěstování žampionů a (spíše v budoucnu) i pěstování hlív, pouze u těchto dvou rodů hub popisujeme podrobně velkovýrobní technologii. Kultivaci všech ostatních druhů hub popisujeme především z hlediska amatérského pěstování v malém měřítku. Zahrnujeme sem však i některé druhy, o jejichž pěstování dosud v české literatuře nebyla ani zmínka. Existují také osobní důvody nás, autorů, proč jsme se odhodlali k napsání této publikace. Ty pramení z našeho přesvědčení, že pěstování hub není (a hlavně v budoucnosti nebude) zanedbatelným oborem. Je to totiž krásný příklad tzv. uzavřené biotechnologie. Hlavními vstupními surovinami jsou vedlejší produkty nebo odpady zemědělské výroby (koňský hnůj, drůbeží trus, sláma a četné jiné lignocelulozové materiály). Vlastní výroba hub nepřináší odpad zhoršující životní prostředí; naopak vyplozený substrát z žampionáren je výborným hnojivem zemědělských a zahradnických půd a myceliem prorostlá sláma z pěstíren hlívy zřejmě najde uplatnění jak v krmivářství (jako doplněk krmiva pro prasata a skot), tak v technologiích aplikovaných při dekontaminaci znečištěných půd. Kromě toho při výrobě potravin formou pěstování plodnic není třeba rozšiřovat plochu zemědělské půdy, či další chemizací zvyšovat její úrodnost. Hledání nových forem výroby potravin a rozvoj především těch, které si nekladou nároky na zemědělskou půdu, je totiž vzhledem ke zvyšujícímu se počtu lidí na světě a ke skutečnosti, že část lidské populace hladoví, cesta nezbytná a neodkladná.

Prvé knihy sa objavujú už v stredovekých civilizáciách. Mali podobu pergamenových zvitkov a boli uskladnené v prvých knižniciach. Zvitky boli postupom času nahradzované kódexom. Ten mal podobu zviazaných stránok s chrbtom a bol predchodcom dnešných kníh. V 14. storočí sa v Európe začal na knihy používať papier. Pred objavením kníhtlače sa knihy písali ručne. V 15. storočí sa začala používať bloková tlač. Na drevenú dosku sa vyrezal text a pomocou atramentu sa robili odtlačky na papier. Revolúciu spôsobil v 15. storočí vynález Johanna Guttenberga – kníhtlač s pohyblivými literami. Pred vynálezom kníhtlače bolo v Európe vydaných iba niečo cez 1000 druhov kníh. V 20. storočí a po uvoľnení cenzúry sa odhaduje, že bolo vydaných cez 200 000 titulov ročne. Momentálne zaznamenáva úspech e-book resp. elektronická kniha. Niektorí ľudia však stále dávajú prednosť knihe v tlačenej forme. Veď vôňu novej knihy nahradiť nejde.